Jitacopi

Minulý týden jsem se snažila udělat si střih podle Rivenovi košile. Rozhodla jsem se ušít panáčkům poctivou košili se sedlem, pořádným límečkem, rozparky na rukávech atd. Protože jsem střih dělala ze sešité košile, do poslední chvíle jsem nevěděla, jak ta má vlastně dopadne. No, jak můžete vidět, košili předvádí Johnny, protože IT klukům je malá, především jim jsou krátké rukávy. Ale jsem moc ráda, že má práce nebyla úplně marná a košili mohou matteláci vesele nosit... Ani nevím, proč jsem si pro focení zvolila zrovna Johnnyho, ale uznejte, že mu košile sluší. Měla jsem v plánu použít háčky místo patentů. Ale ty, co jsem si pořídila, byly moc velké, takže by buď trčely ven nebo by bylo vidět jejich přišití. Johnny mi dělal skvělého modela. Asi se divíte, proč má na sobě ty kožené kalhoty, které se ke košili zrovna moc nehodí. Je to ze dvou prostých důvodů. Za prvé, Johnny je rebel a kdyby měl černé slušné kalhoty, bylo by to potlačení jeho identity. Stačí, že má na sobě "slušňá...

Když jsem dnes přemýšlela, jaký článek bych mohla pro vás připravit, vzpomněla jsem si na slíbené fotečky Johnnyho s jeho novou láskou. Věděla jsem, že fotek mám opět požehnaně, tak se mi zrovna do jejich roztřídění a připravování moc nechtělo. Ale jak vidíte, zvládla jsem to a představuji vám moji novou dvojici... Aby nebylo hned patrné, o koho se jedná, tak jsem první fotečku malinko upravila. Tady si už můžete potvrdit váš, určitě, správný tip. Asi by mě nikdy nenapadlo zrovna tyto dva dávat dohromady, ale když jsem ukládala Johnnyho poprvé do vitrínky, postavila jsem ho mezi Rebecu a Popy. Hrozně mu to mezi holkama slušelo. Rebeca se na něj tak pěkně usmívala a on se také neustále k ní nakláněl a v tu chvíli mi to došlo. Byla to zřejmě láska na první pohled, tak jsem jim v tom nebránila. Jsou tak strašně rozdílní, až vlastně k sobě úžasně pasují. Rebeca je dámička a on je rozervanec. Tady si malinko zašpásovali a zahráli na honěnou. Dohonit Rebecu rozhodně není žádný problém. haha ...

Přináším druhou polovinu nafocených fotek Johnnyho s jeho hračkou, jeho miláčkem. K Johnnymu Deppovi kytara patří (což si můžete přečíst i v jeho životopisu ) a protože jsem dostala nedávno od našeho dědy Pavla tuto úžasnou miniaturu. (tímto bych mu chtěla ještě jednou poděkovat) Tak jsem pro první focení kytary vybrala právě Johnnyho. Kytara má úžasné pouzdro. A jde se hrát. Podle Johnnyho výrazu to rozhodně nebude žádná skočna. Johnny se přesunul, protože ho ty vřesy hrozně píchaly. "Jdeme to zkusit znovu, tady by mě nic píchat nemělo. Ještě si rozepnu gatě pro pohodlné sezení a jde se na to." "To je moje kytara a nikomu ji nepůjčím!" Docela by mě zajímalo, kvůli které je Johnny tak smutný.