Jitacopi

Vítám všechny návštěvníky mého blogu v novém roce. Já vím, je to se mnou strašné a lepší to do budoucna zřejmě ani nebude. Takže to nebudeme dál rozpitvávat a vrhneme se na to důležitější a to jsou fotky krásné Eleny ve sněhu. Protože jsme se letos konečně dočkali zimy jak se patří a též si to náležitě užíváme, bylo nezbytné to zdokumentovat s nějakou panenkou. Ani nevím, proč jsem vybrala zrovna Elenu. Možná proto, že jsem chtěla konečně představit čepičku a šálku, kterou jsme dostali od Blanky už k předloňským Vánocům a právě Eleně tak sluší .... Fotila jsem tuto neděli, kdy bylo opravdu krásně. Bylo dost pod nulou, aby byl sníh stále tvrdý a zmrzlý, ale přitom svítilo sluníčko, které z toho zmrzlého sněhu dělalo třpytivou nádheru. Jak jsem psala v úvodu, růžová čepička se šálkou jsou od Blanky . A též z pletacího studia Blanule je ten krásný, mohérkový svetýrek. Náušničky jsou tradičně z dílny Nauriel . Elasťáky jste určitě všichni poznali. Ty jsou od nějaké historické Barbie Fashio...

Nestává se moc často, že bych i tady představovala fotky, které jsem dělala do Eley měsíčního tématického focení, ale tentokrát udělám výjimku. Už prakticky od otevření tématu jsem měla v hlavě hrubou představu toho, co bych ráda nafotila. Abych nezapomněla na to nejdůležitější, pro listopadové téma nám Nina vymyslela - večery při svíčce... Hned mi bylo jasné, že některá z panenek si bude při svíčce číst. Léňa mi v podstatě vybrala panenku (jednou mi říkala, že už hodně dlouho neviděla Elenu) a včera večer jsem měla chuť fotit, tak jsem šla na to. Vzala jsem panenku a šla jsem k Adriance do pokojíčku, kde si sama hrála s panenkama. Nepřála bych vám vidět, jaký bordel při tom dokáže udělat. :-O Vybrala jsem si jeden pokojíček v jejím domečku, zabydlela si ho podle svých představ a potřebovala jsem najít nějakou knížku. Naštěstí mi Adri jednu našla. Sice je velikostně trochu větší, ale lepší něco, než nic. Naaranžovala jsem panenku a zkusila ji vyfotit, zda to vůbec půjde. Šlo to. Pane...

Posledním dílem jsme přes pole, louky a les došli do místa, kterému se říká Kozlov. Je to zřícenina hradu Kozlov, ale teď to jsou už jen jeskyně a hrad to nepřipomíná ani při dobré fantazii. Kdo by měl zájem o více informací a fotek o zřícenině, tady je odkaz . Přeci jen jsem vám vložila základní informace o zřícenině: Pozůstatky skalního hradu Kozlov, jinak též zvaného Chlum, zájemce nalezne přibližně 3 km jihozápadně od města Turnova . Na volně přístupný hrad z něj vede turistické značení. Historie hradu: Hrad vznikl buď koncem 13. či počátkem 14. století , jak dokládají archeologické nálezy. První zmínky z let 1318-1335 o Zdeňkovi z Valdštejna, který se též psal s predikátem "v Turnově a na Kopci", jsou sporné. Za první nespornou zmínku badatelé mají tu z roku 1353, kdy byl hrad v majetku Jarka z Valdštejna. Naposledy se naopak Kozlov zmiňuje roku 1362 v souvislosti s držením Hynka z Lomnice. Patrně nedlouho poté byl připojen k sousednímu valdštejnskému panství a zpustl. ...