Jitacopi

Ráda bych vám ukázala pár fotek mé dcerky Adrianky pod vodou, kde je oblečená jako mořská víla.  Adrianka již od 2 měsíců plave. Nejdříve k nám chodila paní, která ji plavala ve vaně. Tím, že se potápěla již od 2 měsíců, tak si podržela reflex zadržení dechu pod vodou, aniž by se to musela nějak složitě učit.  Adi byla vždy "potápka", vodu miluje a více je pod hladinou než nad ní. Od půl roku chodila do bazénu na Plavání dětí s rodiči. Plavání má na děti výborný vliv. Nejen, že se naučí milovat vodu a pohybovat se v ní bez obtíží, ale jsou i méně nemocné. Vloni začala chodit do plaveckého sportovního oddílu, kde se už učí plaveckým stylům - prsa, znak a kraul. Protože je Adri dobrý plavec, pokračuje i letos v plavání. To, že je nedisciplinovaná a že obvykle nedělá to, co jim trenér říká, je už jiná. Nejspíš i to zapříčinilo, že je teď na těchto krásných fotečkách. Jak se naše neposlušná Adri dostala k takovým krásným fotkám, vám hned povím. Minulý pátek měli opět trénink. Při

Ve středu jsem děti nedávala do školky. Vilda byl zase celý usmrkaný a Adri to samé. Školáci už měli  také prázdniny, tak mé školkové děti si je udělaly též. Ten den bylo nádherně. Ráno bylo sice velice chladné, ale po obědě bylo takové teplo od sluníčka, že jsme neváhali ani chvilku a vydali jsme se na "výlet"... Nejvíce mě nadchla představa, že by jsme mohli vzít s sebou nějakou panenku a udělat jí podzimní lesní fotečky.  Po přednesení nápadu, se Adrianka okamžitě chopila iniciativy a já jsem jen tiše trpěla. Okamžitě vzala svoji nejoblíbenější panenku Kristýnku a oblékla ji do sportovního oblečení. Já jsem měla trochu jinou představu o výběru, ale nakonec se ukázalo, že to nebyla až tak špatně zvolená panenka. Rozhodně ji bezvadně sladila, včetně čelenky a bot. Adrianka nám chtěla ukázat zkratku do "lomu", který se nachází blízko rozhledny Hlavatice. Bohužel v polovině zkratky jsme narazili na poměrně velkého psa, který nebyl přivázaný. Raději jsme neriskovali p

Harley Davidson Ken, neboli náš Sky přicestoval nahý. Proto při první cestě do Liberce jsme si naplánovaly koupi nějakého oblečku. A takhle to dopadlo: Chtěla bych se omluvit za zhoršenou kvalitu fotek, fotila jsem sice u okna, ale světla bylo stejně málo. Budu si muset také pořídit stativ. "Á, konečně oblečení. Ale proboha, co mi to koupili?" "Proč mi na podzim kupovali letní obleček? To je snad nějaký tenisový komplet, ještě raketa tady chybí.  Pane bože! No dobrá, lepší něco, než být stále nahý." "Ty kraťasy zas tak špatně nevypadají, ale bude mi v nich asi trochu zima." "Teď si připadám vážně jak nějaké ucho. Co myslíte?" "Tak co, jak se vám líbím, kočky? Ještě, že jsem chodil do fitka a zamakal na těch břicháčích." "Zkusím si to triko, až tak zle také nevypadá. Budu ho nosit na tenis a třeba tam sbalim nějakou kost. ? " "Ale ty pantofle, to je vážně úlet! Teď si je nechám na focení, ale pak mě v nich už nikdy neuvidí